Úspěšná budoucnost úzce spjatá s digitalizací

Úspěšná budoucnost úzce spjatá s digitalizací

Leinfelden-Echterdingen - Pro malé a střední podniky není digitalizace jen „pěkná věc, kterou můžu mít“, nýbrž „povinnost ji mít“ - a to zcela nezávisle na velikosti podniku. Digitalizace rozhoduje o konkurenceschopnosti a budoucí životaschopnosti podniku a v konečném důsledku o tom, zda může podnik na trhu dlouhodobě přežít. Tak zněl jednoznačný verdikt pódiové diskuse, která se konala v polovině listopadu v rámci 16. mezinárodního tiskového dne Roto Trade. Podle pořadatele se diskuzní skupina složená z členů z různých odvětví v Düsseldorfu shodla také na dalším hlavním kritériu: digitalizace musí zahrnovat všechny a všechno. Jde o důsledné propojení, např. se zákazníky a dodavateli. 

V devadesátiminutové diskusi se hledaly odpovědi na hlavní otázku "Malé a střední podniky a digitalizace – „je třeba dohnat ztrátu a konec je v nedohlednu?" a na řadu souvisejících individuálních otázek. Anja Müller, zpravodajka listu "Handelsblatt" pro rodinné podniky, poskytla informace týkající se výhledu  stavebnictví a realitní branže. Jejími zástupci byly Sylvia Pruß (majitelka společnosti Pruß Hausverwaltung e.K. ze Strausbergu a Berlína a viceprezidentka VDIV Verband der Immobilienverwalter Deutschland), Marlen Schlosser (jednatelka společnosti Schlosser Holzbau GmbH z Jagstzellu v Bádensku-Württembersku), Christian Klinger (spolumajitel a mluvčí společnosti Internorm International GmbH z Traunu/Rakousko) a Dr. Eckhard Keill (předseda společnosti Roto Frank Holding AG). Živou přednášku o digitalizaci moderoval majitel agentury Frank Linnig.

Integrace místo příkazů

Sylvia Pruß neviděla potřebu dohánět ztrátu v oblasti nemovitostí. Corona zde nepochybně působila jako urychlovač. To platí jak pro jednotlivé společnosti, tak pro zastřešující sdružení správců nemovitostí. Dnes se aktivně podílejí na zvládnutí velké výzvy, kterou je digitalizace. Skutečnost, že k tomu neexistuje alternativa, byla v tomto kole stejně nesporná jako přesvědčení, že se jedná o zdlouhavý a trvalý proces.

Podle Anji Müller to často začíná změnou kultury a mentality ve firmě. Digitalizaci nelze nařídit,  může být úspěšná pouze tehdy, pokud se do ní zapojí lidé, kteří se stávají na obtížné cestě změn její součástí. To zdůraznil i Eckhard Keill. Jeho krédo zní: "Řetězec digitalizace se nesmí v žádném bodě přerušit." Proto společnost Roto zapojila do digitalizace již v její rané fázi nejen zaměstnance, ale i zákazníky. Marlen Schlosser však zároveň poukázala na odpovědnost zaměstnanců se otevřít modernímu pracovnímu světu.

Christian Klinger v této souvislosti učinil pozitivní prozatímní závěr. Podle jeho zkušeností po pandemii už strach a odmítání nejsou problémem. Na otázku moderátora, zda je připravenost na digitalizaci generační záležitostí, byly názory smíšené. Mladší lidé jsou zpravidla otevřenější, ale i starší lidé se konstruktivně staví k novým výzvám.

Důležitá osvěta

Diskuzní skupina se podrobně věnovala problematice "kybernetické bezpečnosti". Škody způsobené kriminálními útoky tohoto druhu rychle rostou a podle studie digitálního sdružení Bitkom dosáhly v roce 2020 jen v Německu více než 220 miliard eur. Podceňují zejména malé a střední podniky nebezpečí hackerských útoků, krádeží dat a podobně? Anja Müllerová v každém případě označila za "mylné" domnívat se, že se to týká pouze velkých společností. Zejména malé podniky by si měly položit otázku, kolik například stojí týden bez přístupu k počítači. Zvyšování povědomí o problematice kybernetické kriminality, která je každým dnem stále závažnější, je nesmírně důležité. Zpravodajka listu Handelsblatt dále kritizovala, že v Německu chybí centrální instituce, na kterou by se člověk mohl v případě útoku obrátit a získat rychlou pomoc.

Eckhard Keill v této souvislosti vyzval k vytvoření celostátního centra prevence. Šéf Roto přiznal, že mezinárodní síť stavebního subdodavatele již byla předmětem trestné činnosti. Protože tuto hrozbu je nutné brát dostatečně vážně, investovala skupina velké částky do digitálního zabezpečení. Sylvia Pruß a Christian Klinger rovněž informovali o příslušných negativních zkušenostech. Spolumajitel Internormu: "O věcech se musí mluvit otevřeně."

Společná jasná řeč

A co by politika měla či neměla dělat, pokud jde o "digitalizaci"? Sylvia Pruß a Eckhard Keill se vyslovili pro přizpůsobení právních předpisů současné situaci a době. Příkladem může být (nyní již možné) virtuální konání schůzí vlastníků a účinná kybernetická obrana. Obecně je však představenstvo společnosti Roto skeptické: politika se s digitalizací nedokáže vypořádat. Například ve školách stále chybí naléhavě potřebná digitální kvalifikace. Marlen Schlosser by si obecně přála lepší podmínky. Začíná to již často stále špatným stavem internetu ve venkovských oblastech.

Na závěr všichni účastníci diskuse znovu zdůraznili význam důsledné digitalizace. Jasný společný závěr: firmy, které systematicky využívají příležitostí a možností s tím spojených, budou (také) v budoucnu úspěšné. Ty, které tak nečiní, by naopak dříve či později z trhu zmizely. Mladá jednatelka společnosti Schlosser Holzbau to před zhruba 75 přítomnými nebo připojenými odbornými novináři z 15 zemí shrnula bojovně: "Téma je tak vzrušující, že se do něj prostě musíte zapojit“.

Zpět